Bylo nebylo ...
Za devatero horami, no podle toho, odkud přicházíte. Zkrátka v malé vesničce Jestřabí stojí zelená chaloupka. Stojí tu již spoustu let, ba dokonce několik století. Ale to si budeme povídat o pár stránek dál.
V té chaloupce vyrostlo a žilo mnoho generací, lidé se zde rodili, žili, radovali se, hlavně však tvrdě pracovali, protože život v horách nebyl nikdy snadný. A jak čas plynul, obyvatelé odcházeli za prací, za rodinou a v chaloupce kdysi tak rušné se usídloval klid a ticho. Pak i poslední majitel dal sbohem svým blízkým a chaloupka osiřela. Na léto se sem vracela dětská drobotina, občas někdo zavítal na návštěvu, sem tam někdo pomohl chaloupce odolávat času.
Tak tohle je úvod naší kroniky, kterou jsme začali psát s novou etapou, kdy jsme znovu objevili kouzlo těchto míst a rozhodli jsme se věnovat spoustu času a práce na zvelebení tohoto stavení. Abychom tu mohli žít, věnovat se svým koníčkům, setkávat se s blízkými, zvát sem přátele, aby i oni načerpali síly a odnesli si kousek kouzla, které je tady cítit.
A tak můžete na těchto stránkách jít s námi, budeme cestovat, trochu pěšky, někdy na kole, často na běžkách, budeme si hrát, budeme tvořit, odskočíme si do minulosti. Chtěla bych se s Vámi podělit o místa, kde je krásně, a nejsou to zrovna turistické atrakce. Možná i proto jsou tak krásné.
Sousedé
Říká se, že není nad dobré sousedy, ty naše chaloupka má. Nejvíce je oceníte, když potřebujete vyjet od chalupy a je mokro, nebo potřebujete vrták, který nemáte a nebo si prostě potřebujete jen tak pohovořit, jak je u nás na horách hezky.
V chalupě nad námi - "Chalpě" bydlívala moje kamarádka Maruška, prý jsme byly obě v kočárku, když naše mámy vítaly příjezd prvního autobusu na Jestřabu. Fotografie je o něco mladší.
Naši horní sousedé si na jejím místě postavili chalouku novou, stará chalpa neodolala zubu času.
